Evangelický kostel v Rovečném

Stavba evangelického kostela v novorenesančním stylu vznikla v letech 1897-1898 na místě zbořené toleranční modlitebny.

Projekt vypracoval stavitel Jan Šír z Nového Města na Moravě. Poměrně unikátní je zejména užití nových materiálů, interiér kostela tak zdobí několik štíhlých litinových na dříku kanelovaných sloupů s bohatě zdobenými kompozitními hlavicemi, které opticky rozčleňují celý prostor na trojlodí. Evangelické kostely a modlitebny bývají často velmi prosté, bez nápadnějšího zdobení. Jejich podoba se formovala zejména na základě předpisů a stavebních plánů úřednického slohu rakouského novoklasicismu z období vlády Josefa II. Architektura měla jasně daná pravidla, řešení stavebních prvků a konstrukcí vycházelo z jednoduchosti a také nenákladnosti. Na minimum měla být omezena plasticita stěn, barevnost, dekorace i umělecká výzdoba, cílem bylo dosáhnout evangelické strohosti, která vycházela z reformované liturgie. Těmto ideálům se kostel v Rovečném částečně vymyká o to více je ovšem jeho pojetí zajímavé. Samotná stavba trvala 15 měsíců, vznikl tak objekt obdélného půdorysu s pětibokou apsidou a hranolovou věží nad západním průčelím. Stavba je kryta sedlovou střechou, na věž i apsidu dosedá střecha jehlancového tvaru. Pětice velkých segmentově zaklenutých oken z každé strany lodi zajišťuje překrásné prosvětlení celého interiéru kostela. Fasáda kostela je bohatě členěna a zdobena mělkou profilací. K vidění jsou zde štukové římsy, vytažené okenní šambrány ve vrcholu s klenáky, bosované pilastry v nárožích, pásová bosáž po téměř celé ploše objektu. Na ztvárnění průčelí je jasně patrný odkaz antických vzorů. Členění na tři pole s jednotlivými vchody dominuje střední části, kde se nachází hlavní vstup s půlkruhovým záklenkem, lemovaný polosloupy s hlavicemi, které nesou kladí s trojúhelným frontonem, na jehož vrcholu je umístěn kalich. Boční vchody jsou lemovány výraznou šambránou a nad nimi jsou opět trojúhelné frontony. Profilovaná římsa odděluje zvonicové patro. Kolem celé hlavní lodi obíhá ochozové patro vynesené na bílých litinových sloupech, kdy dřík je kanelovaný a přechází do zdobně ztvárněných hlavic. Ochoz je krytý dřevěným, plně bedněným zábradlím s profilovanými kazetami, v západní části jsou tvarované dřevěné sloupky, za kterými jsou umístěny původní varhany, které vyrobil Jan Tuček z Kutné Hory. Veškeré truhlářské práce pocházejí z místní dílny stolaře Josefa Gregora. Pozornost si bezesporu zaslouží také konstrukce stropu, kterou podpírají opět bílé litinové sloupy, vynášející segmentové oblouky s pásem s triglyfy a metopami pod zubořezem. Boční lodě jsou plochostropé s dřevěným kazetovým záklopem, prostřední loď má profil mělkého sedlového tvaru. Dřevěné konstrukce stropu jsou řešeny ve dvou barevných odstínech, které jemně kontrastují s převažující bílou barvou interiéru.

 

zdroj: www.dedictvivysociny.cz