Přírodní památka Ostražka

Travnatá stráň s bývalou lyžařskou sjezdovkou pod kótou Ostražka, v nadm. výšce 596-645 m nad Vírskou přehradní nádrží.

Na suchých travnatých plochách a při okrajích lesa roste početná populace vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia). Vyskytuje se zde malá populace kapradinky vratičky měsíční (Botrychium lunaria) a dříve i vratičky heřmánkolisté (Botrychium matricariifolium).
Suchá travnatá stráň se nachází na východně až severovýchodně exponovaném svahu nad údolím s bezejmeným přítokem Svratky. Geologickým podkladem jsou proterozoické horniny svrateckého krystalinika. Jedná se o dvojslídé svory s granáty a vložkami kvarcitů. Na tomto podloží se vyvinuly dystrické kambizemě a pseudogleje dystrický i kambický. Ojediněle se vyskytuje kambizem pseudoglejová. Podnebí je zde mírně teplé a poměrně suché, neboť lokalita leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. Na suchých travnatých plochách a při okrajích lesa roste početná populace vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia). Vyskytuje se zde malá populace drobné kapradiny vratičky měsíční (Botrychium lunaria) a dříve i vratičky heřmánkolisté (Botrychium matricariifolium). Dále zde roste ostřice jarní (Carex caryophyllea), zběhovec lesní (Ajuga genevensis), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), vítod obecný (Polygala vulgaris), kokrhel menší (Rhinathus minor), lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata), smolnička obecná (Steris viscaria), náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora) atd. Dlouhodobá absence kosení a pastvy zde vedla k expanzi ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) a třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Na některých plochách nalezneme iniciální sukcesní stádium lesa - porosty pionýrských dřevin, zejména břízy bělokoré (Betula pendula), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a vrby jívy (Salix caprea), v jejichž spodním patře již nastupuje habr obecný (Carpinus betulus), javor klen (Acer pseudoplatanus) a jasan ztepilý. Ve starších porostech se uplatňuje i borovice lesní (Pinus sylvestris). Lokalita je nepochybně zajímavá i ze zoologického hlediska, zejména entomologicky, inventarizační průzkum zde však prozatím nebyl proveden. Severní část památky, která hraničí se zastavěným územím obce, tvoří polokulturní mezofilní louky, které jsou pravidlně sečeny. Prudké svahy se suchými společenstvy leží již léta ladem. Vzhledem k nebezbečí nežádoucí sukcese a tedy zarlůstání suchých strání křovinami je zde prováděn management spočívající v kosení trávobylinných společenstev a v redukci náletových dřevin.

zdroj: www.dedictvivysociny.cz