Pernštejnský tis

Finalista ankety Strom roku 2005.

Podle pověsti byl hrad Pernštejn vystavěn za křižáckých válek na strmé skále. Nešlo o lehkou práci, mnoho potu pokropilo tvrdý kámen, snad padlo i několik lidských životů, než zahlaholila z hlásné věže poprvé trouba, zvěstující do širého okolí zrození nového hradu. Když se robotníci dali do lámání prvních kamenných kvádrů a začali je navalovat je vzhůru do kopce, kráčel údolím řeky Svratky směrem od Brna křižácký vojín. Opíral se o tisovou hůl, kterou uřízl kdesi v palestinských hájích, a vracel se po letech domů do rodné vísky. Kráčel zadumán, nevěděl, zda najde svůj rodný dům, najde-li naživu někoho ze svých milých a známých. V tom se ozval z lesa nezvyklý hluk a hřmot a poutník se zvědavě ubíral v ona místa. Stoupal namáhavě po příkrém vrchu, až se octl uprostřed hlučícího chumlu robotníků. Po vlídném přivítání se dal s lidmi do řeči a dozvěděl se, že staví na vrchu příbytek pro svého pána. Křižák vyslovil pochybnost o zdaru jejich práce. „Slabé jsou síly vaše na vykonání takového díla,“ řekl. Dělníci mu však odporovali, někteří ho dokonce odbývali posměškem. To poutníka popudilo. Zarazil svoji tisovou hůl do skály a zvolal: „Ujme-li se tato suchá hůl a vyroste-li z ní strom, tenkrát uvěřím, že se vám dílo podaří.“ Zasmál se, dal dělníkům sbohem a ubíral se svojí cestou. Robotníci nedbali jeho pochybovačných slov a pracovali dále, jak jim ukládala pánova vůle. A hle, všem na podiv zapustila tisová hůl kořeny do skalnaté půdy a vypučely z ní ratolesti. Z hole vyrostl strom a na skále hrad. Tis za věky zmohutněl a je z něho statný strom. Hradní páni kolem stromu zřídili dřevěnou ohradu, aby jej chránili před zkázou – neboť se praví, že s jeho osudem je pevně spjat i osud hradu. Zahyne-li tis, bude konec s Pernštejnem.

Informace:
Druh: Tis červený (Taxus baccata)
Stáří: 1000 let
Výška: 16,5 m
Obvod: 455 cm