Pivonice

Vesnička pod zříceninou Zubštejna je ideálním východiskem i k dalším dvěma zříceninám – Pyšolci a Aueršperku.
Vesnička pod zříceninou Zubštejna je ideálním východiskem i k dalším dvěma zříceninám – Pyšolci a Aueršperku. Patřila převážně k nejbližšímu zboží, tedy k Zubštejnu, Pyšolci a nakonec k Bystřici. Nejstarší zpráva o Pivonicích pochází z roku 1358. V roce 1415 měly být Pivonice liduprázdné, vzápětí je držel Jan z Lomnice a od roku 1436 Jan z Pernštejna. A proč název Pivonice? Původně mohlo jít o ves lidí Pivoňových, i když tradice hovoří o tom, že tu stával v podhradí pivovar a poddaní oznamovali vrchnosti nedostatek piva obratem „pivo nic“.
Od roku 1960 patřily Pivonice jako osada k obci Lesoňovice, od roku 1980 jsou částí Bystřice.
Kapli sv. Anny v Pivonicích (kulturní památka ) vzpomíná falešná listina k roku 1220. V posledních třech stoletích byla několikrát opravována, dnešní podobu má od roku 1771. V té době bylo znovu zaklenuto kněžiště a snad přistavěna i sakristie. Zvon Donát z roku 1755 byl za války odvezen, ale vrátil se. V roce 1996 byly v kapli objeveny cenné barevné malby pod omítkou v presbytáři a na vítězném oblouku. Jejich zhodnocení a restauraci pak provedli (2000 – 2002) akademičtí malíři Karel Rossí, Tomáš Rossí a Pavel Procházka. Ručně kované mříže provedl kovář Svoboda. Velká rekonstrukce z let 1995–2001 potvrdila, že stavba nemůže v žádném případě mít své počátky kolem roku 1220, ale že její původ je daleko mladší. V letech 2007 až 2010 byla opravena štítová zeď i střecha a usazena nová vížka s pozlacenou makovicí, do níž bylo vloženo poselství příštím generacím.
Kostelní lavice pocházejí z mušovského kostela sv. Linharta. Odpočívaly 25 let v Černvíře a v roce 2003 byly převezeny do Pivonic.
U kapličky stojí mramorový kříž z roku 1871, na návsi je dále pomník padlým. U rozcestí ke Kobylnicím stojí železný kříž; podobný „Hanáčkův“ najdete za vesnicí ve směru k Aueršperku. Sedlák Hanáček se tu ubránil vlkovi.
Rodáci:
Antonín Štourač (1888–1944), komisař Rudé armády, komunistický poslanec, jenž byl Němci popraven ve Vratislavi.
Cyril Mareš, muzikant a skladatel (např. píseň Snění pod Zubštejnem), marně tvořil perpetum mobile.
Josef Kšica (1926–2001), učitel hudby, sbormistr a skladatel, autor např. Pivonických tanců. Sebrané písně z Pivonic vyšly tiskem v Průvodci písňovými sbírkami. Jeho bratr František Kšica byl dlouholetým farářem především v Olešnici. Syn Josef (1954, regenschori u sv. Víta) i vnuk Přemysl (1981) patří mezi naše přední varhaníky.
Jiřina Mačáková-Zabilová (1940), výtvarnice, grafička, bytová architektka, absolventka ŠUŘ. Maluje i okolní krajinu, vystavovala v Městském muzeu v Bystřici v roce 2006.
Od 10 let vyrůstal v Pivonicích lidový vypravěč Petr Jokl (1865–1950).
Z Pivonic pochází hlavní hrdina (V. Brodský) filmu Mezi nebem a zemí (1958).
Dominantou pivonického panoramatu je zřícenina hradu Zubštejna (688 m n. m.), který byl vystavěn v gotickém slohu zřejmě až ve 14. století. Patřil pánům z Medlova a první zpráva o něm je z roku 1344. Střežil zde hlavní osu kolonizace, řeku Svratku. Pamatuje celou řadu dramatických událostí, až byl konečně v roce 1547 a definitivně v roce 1596 uváděn jako „zámek pustý“. Jeho zřícenina je nejmohutnější v celém okolí (délka dispozice 275 m, plocha 1,7 ha).
Dodneška se dochoval zbytek paláce se čtyřmi klenutými místnostmi a část vstupní věže. Hrad se řadí mezi nejvýznamnější památky středověkých dějin Bystřicka. Původně se jmenoval Kámen, latinsky Lapis, později Zubří kámen, tedy Zubrštejn.
Zřícenina byla stavebně zajištěna, v létě 2010 vzniklo i nové přemostění. Při zdejších pracích se našlo několik mincí, střepy a část mramorového nadpraží s poprsím muže a minuskulním nápisem: „Milý pane Bože p…“.
K hradu se pojí řada pověstí. O pokladu ve zřícenině, o tajné chodbě, o duchu nešťastné Blaženky, která zde pyká za svou zrazenou lásku. Na Zubštejně měla být vězněna i dcera Jiřího z Poděbrad a právě tento český král měl hrad dobýt a vyvrátit. I to je však pouhá pověst. Ze zříceniny je vidět směrem jihovýchodním Sýkoř, jižně až téměř k Brnu, směrem jihozápadním Křižanovsko a na severozápadě Pohledecká skála a okolí Studnic.
Od roku 2004 se tu vždy v červenci koná veřejností oblíbená Bitva o hrad Zubštejn v dobových kostýmech a s dalším doprovodným programem.