Rovečné

Obec leží 13 km severovýchodně od Bystřice nad Pernštejnem, ve výšce 572 m n. m. na úpatí Horního lesa, který je svou výškou 774 m n. m. nejvyšším vrcholem přírodního parku Svratecká hornatina.
Kdo chce vidět pořádný kus zdejší Vysočiny z nadhledu, měl by zavítat do Rovečného. Nedaleký Horní les (774 m n.m) je nejvyšším bodem nejen katastru obce Rovečné, ale i přírodního parku „Svratecká hornatina“. Historie rozhleden na Horním lese je téměř dvěstěletá. Zdejší rozhlednu „Rakušanku“ připomíná pohlednice z roku 1918. Další (21 m) zde stála v letech 1936–1954, jiná v letech 1968–1974, (38 m, odklizena 2000). V roce 2001 byla postavena a o rok později otevřena nová telekomunikační věž 9 m pod vrcholem. Měří 59 metrů a po zdolání 201 schodu se naskýtá z ochozu (38 m) výhled na překrásnou krajinu. V nejbližším okolí je možné spatřit Rovečné, Malé a Velké Tresné, část Olešnice na Mor., zříceninu hradu Zubštejna, část Bystřice n. P., hladinu přehrady Vír, kostelík ve Vítochově, Písečné, Polom, Sulkovec a Bystré. Za ideálních podmínek je možné vidět i Jeseníky a nejvyšší moravskou horu Praděd, Kralický Sněžník a jako vzácnou lahůdku Krkonoše! K rozhledně se nejlépe dostane po modré turistické značce vedoucí z Víru do Svojanova.
Obec Rovečné patřila v roce 1335 člence doubravnického kláštera Jeruši z Aueršperka, která ji klášteru věnovala. V držení se pak střídali pánové z Pernštejna s pány z Kunštátu, až koncem 16. století přešlo toto zboží definitivně k panství kunštátskému.

Památky a zajímavosti obce

Stará obecní pečeť má ve znaku sv. Martina. České groše z doby Václava II. se našly při kopání základů u Čuhlů.
Barokní kostel sv. Martina vznikl přestavbou staršího v roce 1721. Dochovaná kniha kostelních účtů sahala do roku 1692 a na kůru býval český kancionál z roku 1687. Po vyhlášení tolerančního patentu se většina obyvatelstva přihlásila k helvétskému vyznání. Chrám Českobratrské církve evangelické byl postaven v letech 1897 - 1898 na místě původní evangelické modlitebny z roku 1784.
Pomník padlým v I. světové válce (1928) ozdobil pískovcovou bustou T.G. Masaryka Julius Pelikán. Znovuodhalení po renovaci proběhlo 28.10.1998. 
V letech 1844 - 1894 působil v Rovečném farář Benjamin Fleischer. Byl známý svou buditelskou činností ve spolupráci s Havlíčkem, Kollárem a Štúrem. Ve sboru i v obci přispěl k mimořádné náboženské snášenlivosti a založil tak v Rovečném dobrou tradici.
Mezi nejvýznamnější rodáky patří MUDr. Antonín Fleischer (1850-1934), proslulý sběratel brouků, autor mnoha populárních i odborných článků a také prvních českých tabulek k určování brouků. Jeho sestra Jindřiška Wurmová (1863-1953), členka Mezinárodní mírové rady v Ženevě a delegátka mírových sjezdů, je autorkou skic, povídek a spisů s mírovou tématikou.
Z Rovečného pochází i Jan Alois Cupal (1863-1940), sběratel pověstí a folklóru, například: Z dávných dob, Pamětní spis o hradě Svojanově, Poličské pověsti ad. Narodil se zde také Ing. Josef Jílek (1885-1966), známý propagátor sportu, lyžařský rozhodčí, jednatel Svazu lyžařů ČSR, člen Čs. olympijského výboru. V roce 1933 nechal zhotovit původní trofej pro tradiční závody Zlatou lyži Českomoravské vysočiny, zlatou lyži na podstavci z bílého mramoru.
V Rovečném působili učitel Jan Knies (1860-1937), autor vlastivěd a Průvodce Moravským krasem, a kněz Alois Koudelka (1861-1942), překladatel ze 33 jazyků. Od léta 2000 zde tvoří sochy Karel Špindler (1969).
Ubytování a stravování nabízí Penzion U Lípy.
Místní částí Rovečného je MALÉ TRESNÉ, připomínané v r. 1351. Jedna polní trať nese název „Na Hradisku“, ale podle lidové tradice měl stávat hrad v lese Špilberce. V okolí se nacházejí bývalé vápencové lomy. Asi třicetimetrová štola byla ražena ve 40. letech 20. st. k odvodnění grafitových dolů pod Velkým Tresným. Při výbuchu došlo ke zranění horníků a v další ražbě se už nepokračovalo. V Malém Tresném se zachovaly zbytky lidových staveb, např. obytné stavení čp. 7.