Rozsochy

Obec Rozsochy s přilehlými osadami Blažejovice, Vojetín, a po slučování obci v roce 1960 i Albrechtice a Kundratice, leží ve východní části Českomoravské vrchoviny.

První písemná zmínka o Rozsochách je z roku 1285.  Ves patřila k doubravnickému klášteru a poté Pernštejnům. Počátkem 15. století v okolí řádila lapkovská družina Michka Benedova z Rozsoch ve službách Viléma I. z Pernštejna.V obci byla stará rychta a od 17. století panský dvůr, pak i panská cihelna.
Znak Rozsoch představuje ve zlato modře polceném štíte vpravo polovina černé zubří hlavy se zlatou houžví v nozdrách s červeným jazykem, vlevo procesní kříž, vyrůstající ze srdce a provázený po stranách liliemi, vše zlaté.
Dominantou obce je barokní kostel sv. Bartoloměje, který byl do současné podoby přestavěn v letech 1763 až 1768. Až z Holandska pochází křížová cesta a obraz Madony nad hlavním oltářem. Měl je přivézt zakladatel kostela Maximilian Josef Mitrovský, jenž je v kostelní hrobce od roku 1782 pohřben. Venkovní sochy sv. Jana Nepomuckého a archanděla Michaela pocházejí z roku 1767, pískovcový kříž z r. 1772.
Z umělců pobývali v Rozsochách např. skladatel a národní buditel František Slavíček (1807 – 1881), spisovatel Gustav Pfleger Moravský (1833 – 1875) a malířka Natálie Schmidtová (1895 – 1981). Ing. Eduard Málek (1906) byl hlavním inženýrem čs. elektráren a hlavním technologem výstavby naší první atomové elektrárny. Uvedl do provozu model kolektoru pro ohřev vody sluneční energií.

Památky a zajímavosti obce

K místním částím obce patří Albrechtice, Blažejovice, Kundratice a Vojetín. Ve Vojetíně stávala tvrz a panský dvůr. V Albrechticích mají kapli sv. Cyrila a Metoděje z roku 1863 a v Kundraticích kapli sv. Václava. Z Vojetína pocházel rod Cahů. JUDr. Jaroslav Caha se stal od roku 1939 prezidentem Země moravskoslezské, JuDr. Vladimír Caha byl sekčním šéfem ministerstva pošt. Z Kundratic pocházel synodní senior ThDr. Josef Křenek (1885 – 1949), autor teologických spisů.
Přes obec Rozsochy vede Santiniho cyklotrasa, která spojuje stavby vystavěné slavným italským stavitelem Janem Blažejem Santinim.
Sport v obci Rozsochy navazuje na dlouholeté tradice Tělocvičné jednoty Sokola a Jednoty Orel. Místní byli úspěšnými atlety, účastnili se pravidelných sletů a hráli úspěšně odbíjenou. Ve svých členech pěstovali kladný vztah k vlasti a odpor k totalitě, takže o čemž svědčí i to, že členové TJ Sokol Rozsochy byli za svoji činnost pronásledováni, zatýkáni a vězněni jak za druhé větové války, tak za komunistického režimu.
Odbíjenou postupně vystřídal nejoblíbenější sport v obci, kterým je fotbal. Zdejší fotbalový klub byl založen v roce 1953. V současnosti soutěží za TJ Rozsochy 4 fotbalová mužstva, muži A hrají 1.B třídu krajského přeboru. Rozsochy však nežily pouze fotbalem. V období 1986 až 1993 zde probíhal závod v přespolním běhu známý jako „Pohár Českomoravské Vysočiny“, který pořádal místní lyžařský klub. V rámci činnosti Tělocvičné jednoty Sokol Rozsochy jsou pořádány pravidelné turnaje na udržovaných tenisových kurtech. 
Jako zázemí slouží místním sportovcům fotbalové hřiště i tenisové kurty, které navazují na nově rekonstruovanou budovu sokolovny. Ta skýtá dostatečně velký prostor pro zimní tréninky fotbalových družstev, turnaje ve stolním tenise, odbíjené, badmintonu a kondiční cvičení. U budovy je také v zimních měsících k dispozici kluziště s umělým osvětlením, kde probíhají místní hokejová utkání a každoroční karneval na ledě.