Štěpánov nad Svratkou

Štěpánov nad Svratkou je městys a leží na východě Českomoravské vrchoviny, která je součástí Českomoravské soustavy. Štěpánov nad Svratkou spadá do kraje Vysočina a patří do okresu Žďár nad Sázavou, kde leží na samém východě tohoto okresu. Od města Bystřice nad Pernštejnem je vzdálen 7 km.
Štěpánov založil na soutoku Svratky a Hodonínky už Štěpán z Medlova a v roce 1285 se uvádí farář Heřman ze Štěpánova. Štěpánov patřil pozdějším pánům z Pernštejna a stal se průmyslovým centrem panství. V pečeti má postavu horníka s kladívkem a sekáčem v rukou.
V okolí se těžilo už od 13. století hlavně stříbro, měď a železná ruda. Ta se zde zpracovávala nejdříve ve výhních a hamrech, pak i ve vysoké peci. Střediskem železářství byly obce Borovec a Olešnička, které už obě se Štěpánovem splynuly. Z roku 1572 pochází zpráva o prodeji boroveckého hamru, hamr v Olešničce je připomínán roku 1638. První vysoká pec zde pracovala už asi od roku 1642. Druhá byla zprovozněna v roce 1761 a poslední v roce 1862. V 17. století dodávaly místní železárny nejvíce zbraní ze všech moravských železáren ve výborné kvalitě. V roce 1814 byl ve Štěpánově zhotoven první provozuschopný parní stroj v celé habsburské monarchii.
Na železářskou tradici dnes navazují Železárny Štěpánov se slévárnou šedé a tvárné litiny. Ve Štěpánově a okolí se zachovala spousta odlitků: anděl na místním hřbitově (získal stříbrnou medaili na průmyslové výstavě v Jihlavě v r. 1890), křížek u fary s letopočtem 1761 (byl odlit z prvního odpichu druhé vysoké pece), kříž u bývalé pily na Hodůnkách z r. 1856, křížek na vrcholu romantické Vysoké skály a mnohé další. Od roku 2006 probíhá v železárnách Sochařské slévárenské sympozium, několik soch je instalováno u železáren.
Dolování připomínají četné štoly a šachty v okolí Štěpánova. K nejzajímavějším patří třípatrová Měděná štola přístupná novější chodbou Cechhaus (108,5 m dlouhou), štola Mír (nejdelší větev měří 232 m)  a chodba Jeřábek (32 m), jejíž průzkum v l. 1993-1994 vyvrátil pověst, že jde o tajnou chodbu ze Zubštejna. Do štol u Borovce často míří sběratelé minerálů.

Památky a zajímavosti obce

Moravským unikátem je objev hornické osady ze 3. čtvrtiny 13. století v lokalitě Havírna (asi 2 km SV od Štěpánova). Na ploše asi 15 ha jsou tu nejen zbytky důlních děl, ale i stopy po zahloubených obydlích a zbytky dvou tavících pecí. Původně zde zřejmě těžili stříbro brněnští měšťané.
Hradisko nad Štěpánovem bylo opevněno už počátkem kolonizace zdejšího kraje, z hradu se zachovaly příkopy a zbytky zdí. Farní kostel sv. Petra a Pavla vyhořel v roce 1917 a místo něj vzniklo v letech 1923-1924 zajímavé dílo architekta Kopřivy, jež figuruje v odborné literatuře mezi našimi předními kubistickými stavbami. Pozoruhodná je věžička nad presbytářem i osamoceně stojící věž.
V roce 1936 byla ve Štěpánově zprovozněna první sauna v republice docentem Vojtou na letním táboře vysokoškoláků v „Hamře“. Štěpánov se skládá ze zajímavě pojmenovaných částí. Najdete zde Balkán, Šumavu, Tahiti, Slovensko, Močidla i Chudinky, je tu Veveří, Bosna či Pindulka.
Nedaleká Vysoká skála se tyčí nad říčkou Hodonínkou asi 1 km od Štěpánova. Dne 17. 8. 1928 z ní skočili nešťastní milenci. Říčka se v těchto místech neskutečně rozvodnila v červenci 2002. V okolí lze najít i mramorové hranečníky z roku 1678 a dva „smírčí“ kameny.
Částí Štěpánova je nedaleký Vrtěžíř připomínaný poprvé v roce 1346. Památkou je tam kaplička z roku 1862. Lyžaři tu najdou sjezdovku, tenisté kurt.
Se Štěpánovem jsou svými kořeny spojeni spisovatelka Marie Alfonsa Špačková (1886-1961), geolog RNDr. Adolf Polák (1909-1982), navigátor a pobočník velitele 311. bombardovací perutě RAF pplk. Adolf Jurman (1919-1975), astronom doc. RNDr. Josip Kleczek (1923), akademičtí malíři Jaromíra Knoblochová (1945) a Jiří Štourač (1960), básník a reportér Michal Jurman (1982) a mnozí další zajímaví tvůrci. S Vrtěžířem zase prof. RNDr. Metoděj Ostrý (1887-1974) či skvělý hudebník a prorektor JAMU Bedřich Havlík (1936-2001). V okolí se odehrávají mnohé knihy Hynka Jurmana.
Na společenském životě obce se podílejí hlavně sportovci, hasiči, svaz žen i členové dalších složek, žáci a pedagogové místní školy, v poslední době i obnovení divadelní ochotníci.
Štěpánov je svým rázovitým okolím ideálním místem pro návštěvu cyklistů i pěších turistů. Zdejší údolí bývá patrioty označováno za nejkrásnější na světě.