Stezka kolem evropského stromu roku 2020, to je název unikátní naučné stezky vedoucí z obce Dalečín do obce Švařec. Na 16km trase, kterou je nejlépe projet na kole, se na informačních panelech seznámíte se vším co souvisí a co ovlivňuji vodu v krajině a jak jí člověk prospívá, škodí a jak ji využívá.
Trasa s výkladovými panely v terénu poskytuje mnoho poznatků o významu vody pro krajinu i člověka a seznamuje s historií vodohospodářství.
Svrateckou vodohospodářskou naučnou stezku, jak zní její oficiální název, připravilo v roce 2005 město Bystřice nad Pernštejnem. Jeho iniciativa byla podpořena obcemi mikroregionu a stezka vznikla i za přispění vodohospodářských organizací a dalších sponzorů z řad podniků i soukromých osob. Záštitu nad stezkou převzal tehdejší ministr životního prostředí vlády České republiky Libor Ambrozek. Stezka byla realizována za finančního přispění Evropské unie a kraje Vysočina.
Výchozím bodem stezky je starobylá obec Dalečín, kde můžeme najít zříceninu gotického hradu (kdysi Tolenstein) i budovu bývalého zámku, který má dnes podobu tyrolské vily po přestavbě v roce 1850. Architektonicky pozoruhodná je i Jaroškova funkcionalistická vila od Lud. Hilgerta z let 1936 – 1939.
S prohlídkou stezky můžete také začít od konce, od úpravny vody v obci Švařec, protože jednotlivé panely stezky na sebe navazují jen volně. Ale pohodlnější směr vede po proudu, od konce Vírské přehrady po hráz a poté přes obec Vír kolem přehrady Vír II. a obec Koroužné do Švařce k úpravně pitné vody. Stezka o délce 16 km vede většinou po klidných místních či účelových komunikacích. Sleduje řeku Svratku a její proměny překrásným hlubokým údolím. Dvě prudší stoupání zpestří naši pouť kolem přehrady, zbytek cesty je opravdu velmi pohodový.
Půvab zdejší přírody a krajiny umocňuje vodní nádrž Vír I. Stavba vodního díla začala v roce 1947 a skončila roku 1957. Nádrž vznikla za účelem regulace průtoku v povodí Svratky, ale její význam byl hned v počátcích provozu rozšířen o využití pro vodárenské účely. Vodní dílo bylo koncipováno jako soubor na sebe navazujících staveb, které měly umožnit komplexní využití vodního zdroje. Hlavním článkem souboru je betonová gravitační hráz výšky 66,2 m, její koruna je široká 9 m a dlouhá 390 m. Mohutná hráz Vírské přehrady je třetí nejvyšší v republice (od základové spáry 76,5 m).
Prvním stavbyvedoucím byl pozdější spisovatel Zdeněk Pluhař, jenž napsal o stavbě román Modré údolí.
Obec Vír se stala centrem turistiky už v 80. letech 19. století díky hostinskému Františku Šťastnému, který své hosty ctil bylinným likérem Vírský vánek a dalšími specialitami. Ve svém podniku přivítal i Petra Bezruče, Karla Čapka, Aloise Mrštíka, Eduarda Basse, Arne Nováka, Jana Masaryka, Emu Destinovou a další známé osobnosti. Ve Víru se zachovalo několik pěkných staveb lidové architektury. Oblast patří do vyhlášeného přírodního parku Svratecká hornatina. Přírodní rezervací je Vírská skalka s přirozenými lesními porosty a významnými druhy rostlin. V poslední době lákají lezce dvě ferraty a Ledová stěna.
Vyrovnávací nádrž Vír II. se choulí mezi kopci, na nichž najdete jednak zříceninu hradu Pyšolce a na opačné straně tzv. Hraběcí stolek s překrásnou vyhlídkou do údolí Svratky. O kilometr níže je bájná tůň Hastrmanka, kterou bičovali svými vlasci i takoví rybáři, jakými byli Jiří Mahen, Zdeněk Pluhař či Jiří Jobánek.
Hlavním mottem stezky je ochrana a využití vodního bohatství. Cílem je přiblížit Vám nenásilnou formou základní pojmy vodního hospodářství, seznámit s aktuálními technickými i číselnými údaji, provést vodními díly, které budete míjet, pobavit Vás.
Šestnáct vodohospodářských panelů je doplněno čtyřmi panely věnovanými obcím na trase. Jedna z těchto obcí je i zaniklá obec Chudobín, zaplavená nádrží. V těchto místech bývala krajina nejromantičtější. Na opačném břehu oceníte houževnatou Chudobínskou borovici na skále. Ta se stala v anketě Stromem roku ČR 2019 a dokonce Evropským stromem 2020
Pokud chcete podniknout celodenní pohodový výlet, můžete od posledního panelu vodohospodářské stezky pokračovat stále po březích Svratky do Štěpánova nad Svratkou (dříve vysoké pece, dodnes železárny, zbytky dolů v okolí, unikátní kubistický kostel a další památky), Ujčova a odtud po nové asfaltové cyklostezce do Dolního Čepí (filiální kostel sv. Václava ještě s románskými prvky) a do Nedvědice. Zde lze putování ukončit na pohádkovém hradě Pernštejně, který nebyl nikdy dobyt a kde našli svůj ráj četní filmaři.
MAPA TRASY