Ubušínek

Ves leží v mírném k jihu svažujícím se údolí na povodí malého potůčku Hrabovce. Vesnička Ubušínek je začleněna územně pod okres Žďár nad Sázavou a náleží pod Kraj Vysočina. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Bystřice nad Pernštejnem. Obec Ubušínek se rozkládá asi jedenáct kilometrů severně od města Bystřice nad Pernštejnem. Z turistického a geografického hlediska patří do širší oblasti Českomoravské Vysočiny.
V Ubušínku si budete připadat jako na jiném světě, tolik je zde zachovalých staveb lidové architektury. Najdeme tu stavby dřevěné, kamenné a také z nepálených cihel. V zájmu zachování těchto památek byla obec v roce 1995 prohlášena za vesnickou památkovou zónu. Mezi nejzajímavější stavby patří zemědělské usedlosti Juříkův statek č. 3 (jedno křídlo roubené, sedlová střecha, ornamentální malba na záklopu), Kryštofův statek č. 4 (stavba v novějším stylu se sníženým patrem a uzavřeným nádvořím), bývalá rychta č. 5 (převážně roubená), kde se po vyhlášení tolerančního patentu scházeli evangelíci k bohoslužbám, Gregorův statek č. 8 (převážně roubený s opodál stojící stodolou, roubenými kůlnami, chlévy, chlívky a ovčínem, elipticky valenou klenbou zaklenutá síň s pětibokými lunetami, kuchyně s pekárnou ad.) a Hrstkova usedlost č. 26 (omítnutá roubená stavba se sedlovou střechou, pec s kachlovými kamny) a dále obytná stavení Petrovo č. 11 (převážně roubené) a Březinovo 24 (roubená stavba v kožichu, zbytky ornamentální malby na záklopu valbičky).

Památky a zajímavosti obce

Obec Ubušínek se nachází nedaleko Ubušína a často se značila jako Malý Ubušín. V roce 1390 patřila Vilémovi z Pernštejna, jenž zde zapsal věno manželce Anežce. V 2. polovině 16. století přešla trvale k panství kunštátskému.
K Ubušínku bývalo připojeno Nedvězíčko. V letech 1960 – 1964 se stal Ubušínek osadou obce Ubušín, od roku 1964 byl částí obce Sulkovec a od roku 1990 byla vytvořena opět samostatná obec.
K pečetění používal Ubušínek pečeť obce Veselí.
Deset let (1774-1784) působil v Ubušínku evangelický kantor Tomáš Juran (1750 – 1827) a téměř celou obec obrátil na evangelickou víru. V pozoruhodných pamětech připomíná, že ho zde jednou zranili dva myslivci na hlavě a od té doby předvídal pomocí snů budoucnost.
Rodákem z Ubušínku je fotograf Miloš Gregor (1947), autor fotografií v knize „Ubušínek 1390 – 2000“ (2001). Autor knihy Vladimír Makovský (1924) v Ubušínku pracoval. Dnes je autorem spousty vlastivědných knih, především monografií obcí z Vysočiny, zpracovává i historii mlýnů.
V Ubušínku měl chalupu PhDr. Zdeněk Vyhlídal (1934), autor rozhlasových her, pověstí z rodného kraje (Odbíjí půlnoc, 1958), povídek i románů. Román Strašení na Pančavě (1980) získal cenu Albatrosu. Z dalších knih: Přelud (1961), Bílá smrt (1974), Kluci z Horní ulice (1975), Zatmění slunce (1980) ad. 
Památník u silnice Ubušín-Sulkovec připomíná zastřelení tří občanů 8. 5. 1945 ustupující německou armádou. Zastřeleni měli být všichni občané, kteří byli přivlečeni k odstraňování zátarasů, němečtí vojáci však odmítli rozkaz provést.
Z kopce Hromobitek (705 m) se naskýtají krásné výhledy do údolí Svratky a dále po Vysočině.