Věchnov

Vesnice Věchnov leží v průměrné výšce 576 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 681 ha. Věchnov se rozkládá asi čtyři kilometry jihovýchodně od města Bystřice nad Pernštejnem.
Název může pocházet od osobního jména Věch, Věchna. Tradice dokonce odvozuje původ obce od uhlíře Věnavy, známého též z pověsti o pernštejnském zubrovi. Ves patřila ke hradu Aueršperku a byla darována roku 1325 (v podobě Wiechnow ) Jeruší z Aueršperka klášteru doubravnickému. Po jeho zničení patřil Věchnov k pernštejnskému zboží v Bystřici. Vesnice byla alespoň zčásti kolonizována Němci, proto byla v roce 1335 označena německým názvem Hadmars. Název z roku 1893 (Wěchnow) dokládá tabule obecního úřadu umístěná v Městském muzeu v Bystřici n. P. V letech 1850 - 1869 byla součástí Věchnova přilehlá obec Bratrušín.

Památky a zajímavosti obce

Od 17. st. se ve Věchnově připomíná rychta. Věchnovský rybník býval osazován kapří násadou.
V lomu Železinka se těžila poměrně kvalitní a levná železná ruda-magnetovec pro štěpánovské železárny (do roku 1885). Později se zde těžil kvalitní štěrk. 
Ve Věchnově se též našly prastaré nádoby.
Obec byla elektrifikována v roce 1938.
V období druhé světové války byl věchnovský občan židovského původu Bedřich Fabián odvlečen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde byl v roce 1942 ve věku 37 let zastřelen. Jeho jméno je vepsáno na stěně Pinkasovy synagogy v Praze. Při odklízení poválečné munice zahynuli v roce 1945 Arnošt Bednář (1912), Bohuslav Pokorný (1926) a Jaroslav Rychlý (1929).
Nejstarší stavbou je budova školy z roku 1887, která v současné době slouží jako mateřská škola. Před ní se nachází busta T. G. Masaryka od Julia Pelikána na pomníku padlých z roku 1928. Kopii vytvořil v roce 1998 Jiří Plieštík. Za kopečkem směrem na Býšovec stojí železný křížek. Železný kříž za vsí ve směru na Kovářovou nese letopočet 1900. Podobný kříž je i v obci naproti bývalé rychtě.
Dominantu tvoří kaple sv. Antonína z roku 1956 s přilehlým rybníkem. V roce 1973 byla postavena budova kulturního domu a hostince, z roku 1976 pochází hasičská zbrojnice, obchod se smíšeným zbožím je z roku 1974. 
Od roku 1896 v obci působí místní hasičský sbor. V roce 1983 byla založena místní TJ se zaměřením na kopanou. Domácí zápasy fotbalového klubu lze sledovat na fotbalovém hřišti v části Machlice. Druhé hřiště z roku 1986 se nachází u autobusové otočky a je určeno pro příznivce různých druhů míčových her (volejbalu, malé kopané, basketbalu, tenisu atd.).
Severně od obce se rozprostírá chráněná hadcová step. U ní stojí mramorový kříž, nedaleko i kříž kamenný, dále k Bystřici leží vyhledávaný rybník Argentina a naproti němu se v polích zachovala mramorová deska (97 x 37 x 10 cm ) s vyobrazením kříže.
V místní škole učil Jaroslav Šabatský, jehož s láskou spodobnil J. V. Pleva v knize Malý Bobeš. Šabatský učil Plevu v Radňovicích. Jeho dalším působištěm v našem kraji pak byl i Doubravník.
Dále zde učili třeba Antonín Kheil (1860-1940 ), skladatel, autor Tří písní, skladby Rekviem a třídílného Zpěvníku pro měšťanské školy či Josef Kšica (1926 – 2001), učitel hudby, sbormistr a skladatel. Přímo ve Věchnově složil Hory krásné, hory mé (1958), píseň Vysočině (1958) ad. Založil zde dechovou kapelu Věchnovačka.
Do Věchnova k učiteli Mašíkovi se chystal na dovolenou zjara 1939 Jiří Mahen.
V roce 2006 proběhlo u příležitosti 50. výročí posvěcení místní kaple a 110. výročí založení hasičského sboru 1. setkání rodáků. Z místních tradic se v obci dochovalo v obci slavení hodů, které se pravidelně konají vždy první víkend po svátku Všech Svatých. Tradiční je stavba máje, průvod krojovaných stárkových a mládkových a soud s beranem.