Velké Tresné

Obec se nachází na pomezí 3 krajů, kraje Vysočina, Jihomoravského a Pardubického. V minulosti byla součástí Jihomoravského kraje, nyní je jednou z nejvýchodněji položených obcí kraje Vysočina. Vesnička se nachází asi dvanáct kilometrů severovýchodně od města Bystřice nad Pernštejnem.
Místní jméno vzniklo zjednodušením slova trst, třtina a připomíná se v roce 1351. Ves při Tresném potoku patřila i s Malým Tresným v pol. 14. st. Pernštejnům a koncem 16.st. přešla ke Kunštátu. Stará obecní pečeť má ve znaku holubičku.
V roce 1854 bylo u Velkého Tresného objeveno poměrně velké grafitové ložisko ve vápencích, jehož mocnost činila až 14 m. Primitivně ho těžil Dominik Starý, jehož syn Hubert prodal v roce 1938 podnik bývalému ministru financí, poslanci a guvernérovi Národní banky československé, prvnímu rektorovi Masarykovy univerzity v Brně a do roku 1948 i rektorovi Karlovy univerzity, JUDr. Karlu Englišovi (1880-1961). Tento vynikající národohospodář koupil doly už jako zbořenisko pro svého syna Karla. Ten grafitárnu zvelebil, zřídil i pilu a sklad řeziva a zajistil zbudování silnice přes obec.

Památky a zajímavosti obce

U dolů měl Engliš chatu vyzdobenou originály malíře Lolka, autora Lišky Bystroušky. Do chaty zajížděli mnozí umělci: Svatopluk Beneš, Zita Kabátová, Jiří Štuchal ad. V období válečných let v těžkých dobách německé okupace pobýval v obci sám prof. Engliš, který zde našel klid pro svoji vědeckou práci. Krásná příroda v okolí Velkého Tresného lákala nadále známé herce, třeba Beneš a Štuchal zde v letech 1940 až 1947 pravidelně trávili letní dovolenou. O Velkém Tresném píše v románu Hledání uzlů (1985) Jíří Jobánek (1923-2002).
Za první republiky se zde těžilo asi 3 000 tun grafitu ročně pro slévárenské účely a s krátkými přestávkami (1930-1939, 1945-1946) se zde dolovalo i po znárodnění až do konce roku 1968. Kromě grafitu se dobýval v okolí i pyrit, dříve také vápence. Lokalita bývala s oblibou navštěvována sběrateli minerálů.
V 50. letech byla zlikvidována pila a po roce 1968 byla ukončena důlní činnost. Po rekultivaci zde vyrostla továrna na výrobu ocelových konstrukcí, kterou později převzala Sigma Brno se svojí výrobou zařízení pro vodohospodářství. V současnosti je vlastníkem továrny soukromá společnost Uniman Engliš s.r.o. 
Ve snaze uchovat budoucím generacím historický odkaz vzniklo v obci malé muzeum. Mezi jeho exponáty patří zemědělské nářadí a stroje, vybavení sboru dobrovolných hasičů, nářadí a dokumentace k důlní činnosti při dobývání grafitu a sbírka fotografií vypovídajících o životě našich předků. Muzeum je umístěno v areálu místní strojírenské firmy, za jejíž vydatné pomoci vzniklo.
Ke sportovním účelům a oddychu slouží tenisové hřiště a relaxační zóna v těsné blízkosti muzea. Fotbalové hřiště je situováno do středu obce a nedaleko se nachází dětský koutek i víceúčelová nádrž. V letním období slouží jako koupaliště a za zimních večerů se mění v osvětlené kluziště. 
Milovníci lyžařské stopy všech věkových kategorií se každoročně účastní párkových závodů. Poslední den v roce startuje v obci běžecký závod Silvestrovský běh dlouhý 11 km na trase Velké Tresné – Olešnice na Moravě a zpět. Závod má více než 25tiletou tradici. 
Snažíme se, aby naše obec byla místem, do kterého se rádi vracejí všichni, kteří se zde narodili a také ti, kteří nás v minulosti již navštívili. Vítáme každého, kdo v dobrém přichází.