Zvole

Vesnice Zvole se nachází v okrese Žďár nad Sázavou a náleží pod Kraj Vysočina. Leží asi sedm kilometrů jihozápadně od města Bystřice nad Pernštejnem. Zvole se dále dělí na tři části, konkrétně to jsou: Branišov, Olešínky a Zvole.
Dominantou Zvole je kostel svatého Václava stavěný v letech 1713 – 1717 podle plánu Jana Blažeje Santiniho. Stavebníkem byl opat žďárského cisterciáckého kláštera Václav Wejmluva, jehož monogram "W" se objevuje spolu s křížem na vrcholu průčelního štítu. Vznikla nádherná stavba na půdorysu řeckého kříže se dvěma věžemi a kopulí se svatováclavskou korunou, zeměkoulí a křížem. Kostel byl vysvěcen v roce 1722. Požár kostela v roce 1740 zničil faru, střechu i věž kostela a také původní plastickou výzdobu interiéru. Musel být proto pořízen nový mobiliář a přelity čtyři zvony. Hlavní oltář pochází z roku 1770. Obraz Setkání knížete Václava s Radslavem Zlickým vznikl v okruhu malíře Karla Škréty. Za vysvobození z koncentračního tábora těsně před popravou věnovali do kostela obraz „Dokonáno jest“ manželé Kobylkovi. Namaloval jej dle předloh starých Mistrů Norbert Pokorný v roce 1945.
Kostel prošel celkovou renovací v 80. letech minulého století. Před kostelem stojí socha sv. Jana Nepomuckého a částečně pozlacený železný kříž na pískovcovém podstavci. Fara má mansardovou střechu a ve štítu sluneční hodiny.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1307. Roku 1365 měl Ondřej ze Zvole svobodný dvůr, 3 lány a 2 chalupy. V roce 1360 však měl ve Zvoli své zboží i Hynek z Ronova a po něm další páni z Ronova. V roce 1488 stála ve Zvoli tvrz. Koncem 15. století se ujal zdejšího majetku cisterciácký klášter ve Žďáře a držel jej až do roku 1784, kdy císař Josef II. klášter zrušil. Pak bylo zvolské zboží přiděleno radešínskému panství.
Majitel Jan ze Zvole byl mezi 425 pány, kteří poslali do Kostnice protest proti odsouzení Jana Husa a věznění Jeronýma Pražského.
Stará pečeť z roku 1667 má ve znaku mlýnské kolo a na něm tři koule. Připomíná sedmero svobodných mlýnů na říčkách Olešná a Bobrůvka. Ve Zvoli připomíná mlynáře už urbář z roku 1483.
Památkami jsou i boží muka v části „Konvent“, několik železných křížů a pomník padlým s prstí ze Stalingradu.
Zajímavými rodáky jsou:
Adolf Mazel (1879-1944), spoluautor čítanky "Květy písemnictví domácího a cizího" (1945) a tvůrce románu Na prahu Žďárský hor (1947). S mírně upravenými jmény v něm vystupují skutečné postavy ze Zvole.
RNDr. Miroslav Servít (1886-1959), mykolog, profesor a publicista.
Inženýr Silvestr Bláha (1887-1946) se narodil v Balatkově mlýně a byl za první světové války legionářem v Rusku a ve Francii. Po válce byl povýšen na brigádního generála a jmenován přednostou vojenské kanceláře prezidenta republiky (1929-1938). Vydal několik vojenských a politických spisů.
Ing. Josef Minář (1921 Branišov-2001), autor portrétů a krajinomaleb.
Jan Kos (1908 Olešínky-1985), autor vlastivědných studií. Zpracoval i 1200 stránkovou Historii Zvole a Dějiny Olešínek.
Částmi Zvole jsou Olešínky a Branišov, kde jsou památkami kapličky. V obou obcích stávaly panské dvory, v Branišově byly v provozu až tři mlýny a našla se zde bronzová sekyrka mohylové kultury.
Turistickou atrakcí je nedaleké Westernové městečko Šiklův mlýn. V letních měsících zde probíhá každý den včetně víkendů bohatý program pro návštěvníky.
Přes Zvoli vedou cyklotrasy č. 5130 na hrad Pernštejn, dále cyklotrasa Černý les č. 5235 do Velké Bíteše, Santiniho cyklotrasa č. 5061 do Žďáru a Vojnova Městce a také Mlynářská stezka kolem Bobrůvky.