Obec Býšovec se rozkládá asi třicet kilometrů východně od Žďáru nad Sázavou a sedm kilometrů jihovýchodně od města Bystřice nad Pernštejnem, přímo nad hradem Pernštejn. Stálý počet občanů této malé vesničky je asi 130 obyvatel. Obec leží v průměrné výšce 584 metrů nad mořem. Součástí obce je místní část Smrček, zajímavá soukromou farmou s chovem koní a s možností vyjížděk na nich. Nejvýznamnějším spolkem v obci je Sbor dobrovolných hasičů, který má více jak stoletou tradici. Dominantou obce je kaplička a rybníček na návsi.
První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1350. Obec je připomínána v roce 1350, kdy ji postoupil Filip z Pernštejna Jimramovi z Pernštejna. Po Býšovci se psala drobná šlechta (hojně především po celé 15. století), která udržovala dobré vztahy s Pernštejny. Janek Černý držel koncem husitských válek Skorotice a od roku 1446 statek Křetín.
Do roku 1487 vykonávali zdejší poddaní hlásku na hradě Pernštejně.
Za obecní pečeť byla používána pečeť věženské rychty (z roku 1689), pod kterou obec spadala.
V polovině 19. stol. se v okolí těžila železná ruda pro štěpánovské železárny. Také se zde uskutečnily nálezy hadcového azbestu a cihelna zpracovávala zdejší svahové hlíny. Škola byla založena v roce 1872 a samostatnou se stala o 12 let později.
V obci je šindelem krytá kaplička se zvoničkou. Proti obecnímu úřadu a hasičské zbrojnici stojí památník umučeného Františka Pokorného ( 1920-1945 ) a mramorový kříž (1882). Roste zde chráněná lípa, u silničky do Pernštejnských Janovic stojí mramorový kříž (1952).
Místní částí Býšovce je Smrček, vzdálený asi 2 km jv. Těžil se zde mramor, živec, hadec a magnezit a v okolí bylo naleziště opálů. Kaplička sv. Antonína z roku 1938 má oltářní obraz od Hynka Pokorného.