Romantická poloha v hlubokém údolí a názorná prezentace různých stavebních slohů, i to je Dalečín!
Za návštěvu určitě stojí zřícenina gotického hradu na levém břehu řeky, který byl německy označován jako Tolenstein. Po husitských válkách se stal doupětem loupežníků, proto byl v roce 1519 vyvrácen vojskem vedeným moravským zemským hejtmanem Artlebem Vranovským z Boskovic. Od té doby je uváděn jako pustý. Vnější zeď kruhového paláce s dvěma řadami střílnových okének působí dodnes velkolepě. V roce 2008 se zde našla unikátní kbelcová přilba ze 14. století. K vidění je v Městském muzeu v Bystřici.
Kromě hradu (připomínán 1358) byla v Dalečíně i tvrz a v těsné blízkosti hradu byl po roce 1588 panem Pavlem Katharynem z Katharu postaven renezanční zámek, který měl na krátký čas za své hlavní sídlo. Přestavbou v roce 1850 získal dnešní styl tyrolské chaty.
Jakubovi Většímu, patronu horníků, je zasvěcen zdejší farní kostel uváděný poprvé v roce 1358. Dnes má barokní podobu, v přízemí věže jsou však dochovány nástěnné a nástropní malby z konce 14. století. Představují výjevy z Kristova života a umučení. Největší zvon na věži, zvaný Jakub, odlil roku 1561 zvonař Adam z Velkého Meziříčí. Na hřbitově u kostela se zachovala řada železných křížů. Pochováni jsou zde např. nadučitel Jan Maršálek, který učil v Dalečíně 50 let, či továrníci Ferdinand a Dominik Traplovi. Pěkné mramorové pomníky najdeme na menším hřbitově evangelickém.
Architektonicky pozoruhodná Jaroškova funkcionalistická vila (projekt Lud. Hilgerta z let 1936-1939) se dostala do učebnic architektury.
Dalečín se poprvé uvádí roku 1349 v majetku Kláry, manželky Vznaty z Tasova. Tvořil středisko samostatného panství, které se roku 1358 dostalo do rukou pánů z Pernštejna. V roce 1588 jej koupil Pavel Katharyn z Kataru, po Bílé hoře byl zkonfiskován Vilému Dubskému z Třebomyslic a v roce 1633 byl připojen hraběnkou Šlikovou ze Salmu ke kunštátskému panství. Posledním majitelem byl svobodný pan Honrichs.
Už ve středověku pracovaly nad Dalečínem železné hamry. Koncem 16. století byla na stejném místě papírna, později pila a od roku 1866 přádelna.
Obec se svým okolím nabízí široké možnosti turistiky a rekreačního vyžití. Lze se koupat v nově upraveném rybníku, v zimě můžete navštívit zdejší skiareál s 500 m dlouhou sjezdovkou, je tu také fotbalové hřiště, volejbalový a tenisový kurt. Dalečín je východiskem na Svrateckou vodohospodářskou naučnou stezku pro pěší i cyklisty. Na katastru obce roste Chudobínská borovice, Strom roku 2019 a Evropský strom 2020.
Z Dalečína pochází pedagogický spisovatel Josef Koněrza (1858-1948), autor památného spisu „Pryč s kořalkou!“, a také výtvarný teoretik a kritik Radek Horáček (1959). V Chudobíně žila až do jeho zatopení spisovatelka Marie Damborská (1895-1990). Nedalekou chatu Vírovku dal postavit nyklovický rodák prof. Josef Heger. Na prázdninové tábory duchovenstva sem jezdili spisovatelé Jan Zahradníček, Jan Čep, Zdeněk Kalista, Dominik Pecka a další. Dokonce i Josef Toufar, mučedník číhošťský.
K obci náleží místní části Veselí a Hluboké. Obě jsou poprvé připomínány také v roce 1349. Ve Veselí lze obdivovat pozoruhodný evangelický kostel z roku 1877 a partyzánský památník na vrchu Na Jedli. Prvním kantorem ve Veselí byl písmák Tomáš Juren, jenž tu byl pochován na místě pod třešní, kde poprvé kázal.
V Hlubokém se zachovala lidová architektura, např. čp. 22 je zachovalou stavbou z roku 1777. Z nedaleké přírodní památky Ostražka (s xerotermní vegetací) se naskýtají malebné výhledy daleko do údolí Svratky.