Smírčí kámen v Sejřku se nachází za kravínem u potoka.
Kamenná deska z bílého mramoru s odlomeným rohem, na ní je reliéf kříže, byla zasazena na místě, kde se vzájemně zavřaždily ze žárlivosti dvě stříhačky ovcí.
Pověst
Bylo chladné ráno, sotva se rozednívalo a Anežka s Barborou už za sebou měly pořádný kus cesty. Již několik dní chodily společně z Klokočí na Mansberk, kde stříhaly pernštejnské ovce. Jindy si vždy za Rakovým zpívaly, dnes však ani nehlesly. Vždyť teprve nad ránem se vrátily z Litavy z muziky a právě ta tancovačka je pořádně rozkmotřila.
Nevím, proč se tak mračí! Mohla vědět, že se mi Martin dávno líbí, myslela si Barbora. Udělal jen dobře, že ji pustil z hlavy!
Já mám přece na něj právo, já! Chodím s Martinem už půl roku po večerech a na tu muziku jsme také přišli společně. A taková coura mi ho odloudí! Nejraději bych jí jednu vrazila, dusila se vztekem Anežka.
On sám mě vzal k tanci a pak chtěl doprovodit domů. A sám mi řekl, že už o Anežku nedbá. A ta mrcha mu bude zase nadbíhat, dodávala si kuráže Barbora.
Taková husa mizerná mi zkazí celý život! To jen tak nenechám, zuřila Anežka.
„Já mám dnes takovou radost!“ zasmála se neupřímně Barbora.
„A já tě nenávidím!“ vyprskla Anežka a potěžkala velké nůžky na ovce.
„Já zase miluji! Martina! A Martin miluje mne!“ nedala se soupeřka.
„Já ti tolik věřila! Zabiju tě, couro jedna!“ strčila Anežka do bývalé kamarádky. Ta ji chytila za dlouhý cop a Anežka se rozmáchla nůžkami.
„Au! Tak ty takhle? Tu máš!“ bránila se nůžkami i Barbora.
„Tak tobě to nestačilo!“ křičela Anežka a vztekle bodala do měkké hrudi Barborčiny. Ta se bránila ze všech sil, obě se svalily na zem a zuřivě bodaly kolem sebe jako pominuté. Sténání obou děvčat bylo slyšet až v nedalekém Sejřku. Boj trval do poslední kapky krve a skončil smrtí obou dívek. Martin se už žádné nevěsty nedočkal...
Úplně zbytečnou tragédii připomíná na bývalé Šindelkově mezi u Sejřku velký mramorový kámen. Válel se za potokem nedaleko kravína pod švestkou. Celý měřil 134 cm, široký je 42 cm a tloušťka se od 17 cm směrem vzhůru zužuje na pouhých 7 cm. Ale místní občané už zase na památku zuřivých stříhaček ovcí kámen zasadili na mezi do země.
Zdroj: Smírční kameny na Vysočině, Hynek Jurman