Strachujov

Vesnice Strachujov je začleněna územně pod okres Žďár nad Sázavou. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Bystřice nad Pernštejnem. Obec Strachujov se rozkládá asi jedenáct kilometrů severně od města Bystřice nad Pernštejnem. Z turistického a geografického hlediska patří do širší oblasti Českomoravské Vysočiny.

V r. 1360 odváděl Jimram z Pernštejna dva groše ročně ze Strachujova doubravnickému klášteru a o pět let později mu ves daroval. Už v r. 1269 se však připomíná hraniční potok „Strahwiov“. Ves se brzy vrátila k pernštejnskému panství a u tohoto zboží setrvala až do r. 1588. Rod Pernštejnů prodal 1588 panství dalečínské a jimramovské panu Pavlu Katharinovi z Katharu, včetně obcí k nim přináležících, za 8.000 zlatých. Katharinové prodali obě panství Vilému z Třebomyslic, který je předal v užívání Janu Dubskému z Třebomyslic. Po prohrané bitvě na Bílé hoře byli císařem Ferdinandem trestáni všichni, kteří se na povstání proti němu podíleli, takže Janu Dubskému z Třebomyslic bylo panství 1621 zkonfiskováno. Později se vrchnostenští majitelé střídali. S Jimramovem se Strachujov dostal v r. 1624 k panství kunštátskému. 
Po vyhlášení tolerančního patentu se přihlásila celá obec k evangelickému vyznání. Za obecní pečeť se používala pečeť dalečínská, později měla obec i svoji vlastní pečeť.
Pozoruhodností je ve Strachujově malý hřbitůvek pro evangelíky ze Strachujova a z Unčína. Kromě nízké zídky jej obklopuje 9 vysoký lip. Vstupní brána je završena zvoničkou a po levé straně je vsazena deska s nápisem: „Toto svaté pole zřídila obětavost Evanjelíků z Unčína a Strachujova léta Páně 1859.“.