Sulkovec

Obec se nachází v okrese Žďár nad Sázavou, cca 16 km severně od města Bystřice nad Pernštejnem, v nadmořské výšce pohybující se v rozmezí 610 - 756 m n. m. Katastr, tvořený dvěma místními částmi, Sulkovec a Polom, zaujímá 855 ha.
Název obce je odvozen od osobního jména Sulek. Ve 14. st. náležel Sulkovek k hradu Skály, pak do roku 1462 až do konce 16. st. Pernštejnům. Poprvé je uváděn v roce 1459, koncem 16. st. přešel k panství kunštátskému. Dne 16. října 1645 Švédové Sulkovec zcela vypálili. Během 19. století byla dřevěná obydlí postupně nahrazována zděnými staveními a hospodářskými grunty. Uzavřené zemědělské usedlosti se zahradami, polem a loukami jsou pro Sulkovec typické. 
V letech 1832 a 1887 se v obci našly groše, dukáty a jiné mince.
První dřevěná škola byla v Sulkovci postavena již v roce 1720. Škola zde definitivně zanikla v roce 2002.

Památky a zajímavosti obce

Z původní kaple (vznikla po roce 1645) byl v roce 1735-1736 vystavěn barokní kostel sv. Havla. V kostele je pamětní deska z roku 1736 a kromě mobiliáře třeba i vyřezávaná Poslední večeře Páně z roku 1987. Budovu místní fary ve stylu lidového baroka byla vystavěna v roce 1766. Vedlejší železný kříž pochází z roku 1848, podobných stojí v okolí několik. Kromě kostela a sousední sochy sv. Jana Nepomuckého je ještě památkově chráněn dům čp. 34. Krásných lidových staveb se zde však zachovalo více. 
Mezi významné osobnosti, které působily v Sulkovci anebo v Polomi, patří řada učitelů, kněží či pastorů, starostů, hospodářů a dalších. Tomáš Juren (1750-1827) byl jedním z nejvýznamnějších představitelů evangelického hnutí ve 2. pol 18.stol. Jeho „Paměti kantora Tomáše Jurena“ vydal K.Čermák v Čáslavi roku 1904. Juren se v Sulkovci (působil tu v letech 1769-1774) oženil a ve svých pamětech zaznamenal, že v letech 1771-1773 uhodil takový hlad a mor, že v obci bývaly i čtyři pohřby denně.
Josef Kovařík (1863-1918) působil na místní škole v letech 1886-1918, byl oddaný vlastenec, kronikář a sběratel lidových písní (129 jich předal L.Janáčkovi). Spoluzaložil také místní sbor dobrovolných hasičů (1887) i spolek divadelních ochotníků (1906). 
Z duchovních připomeňme především ThDr. Vítězslava Grmelu který působil v místní katolické farnosti v letech 1960-1999 a byl autorem drobných publikací o kostelech na Bystřicku i v jiných farnostech.
Na hřbitově u kostela je pochován ThDr. Josef Heger (1885-1952), profesor UK, publicista, rodák nyklovický. 
I v Sulkovci se natáčel film Všichni dobří rodáci.
U bývalé školy v Sulkovci najdete rozsáhlý sportovní areál s výletištěm, zatravněným fotbalovým hřištěm, tenisovými kurty a dětským hřištěm. V okolí lze obdivovat mohutné kmeny i kořeny starých lip a dalších stromů. K vycházkám vybízí např. starý buk na moravsko-české hranici na okraji Panského lesa. 
Místní kraj je opředen bezpočtem pověstí a báchorek, o Sulkovci existují také písničky jako např. Pod Sulkovcem louka, Na sulkovském poli, Ten sulkovský kostelíček anebo Ty sulkovské zvony zvoní aj.
O obci byla v roce 1999 vydána publikace s názvem Sulkovec, Polom s podtitulem Z minulosti horáckých vesnic na moravsko-českém pomezí.
Polom je poprvé zmiňována v roce 1348, kdy patřila k zubštějnskému zboží. Polom patřila pánům z Boskovic, z Pernštejna a ve 2. pol. 16. st. se stala majetkem pánů z Kunštátu. Polom měla na obecní pečeti sv. Josefa, od roku 1752 pak sv. Isidora. V r.1863 byla vybudována i v Polomi škola.
Památkově chráněny jsou tu objekty č.p. 24 a 14 se seníkem. Ukázkami lidové architektury jsou i domky č.p. 11, 25 či statek č.p. 8. Na území Polomi se v roce 1945 odehrálo drama, které přineslo smrt dvěma občanům. Pamětní deska připomíná jejich oběti na domě č.6. 
Louky u Polomi jsou chráněnou lokalitou rašelinných luk s výskytem zvláště chráněného prstnatce májového Dactylorhiza majalis. V Sulkovci i v Polomi hojně vyskytuje čolek obecný. 
I přes nelehké podmínky, zejména v zimním období, je tento kout Vysočiny velmi oblíbeným místem a svojí malebností vyzývá k návštěvám po celý rok.