Modlitebna z roku 1782 je nejstarší toleranční modlitebnou na Vysočině.
Evangelíci v Prosetíně pro své bohoslužby využívali v srpnu a září roku 1781, tedy ještě před vydáním Tolerančního patentu, filiální katolický kostel v Prosetíně. Jeden z prosetínských rodáků, Řehoř Jakubec, se dokonce vydal k císaři do Vídně s žádostí o náboženskou svobodu. Dle zápisu v obecní kronice pronesl pod starým dubem Martin Juren po vydání Tolerančního patentu slavnostní řeč, po které se celá ves měla přihlásit k reformovanému vyznání. Prvním pastorem se stal Samuel Szallay, který v Prosetíně sloužil v letech 1782-1786. Modlitebna v Prosetíně má obdélný půdorys a v ose kratší strany dodatečně přistavenou hranolovitou věž. Původní vchod uprostřed jedné z delších stran byl nahrazen novým při stavbě věže roku 1897. V roce 1912 byly na zděnou kruchtu umístěny varhany. Během 1. světové války byly zvony z věže rekvírovány, nahrazeny novými byly roku 1928. V interiéru se zachovalo tradiční reformované uspořádání. Stůl Páně s ohrádkou je ve středu modlitebny a lavice ho obklopují ze tří stran. Kolem modlitebny je hřbitov s památným dubem. Faru sbor vystavěl roku 1784. Svému účelu sloužila až do roku 1893, kdy byla nahrazena novou, postavenou Janem Schierem z Nového Městana Moravě. Škola byla zřízena ještě v roce 1782. Vyučovalo se však dlouho v soukromí. Ke stavbě školy došlo až v letech 1817-1819.
zdroj: www.dedictvivysociny.cz