Fragment květnaté bučiny na podloží s vložkami bazických amfibolitů a vápenců, v němž se zachovala silná populace střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus). Lokalita je součástí Přírodního parku Svratecko, leží mezi obcemi Bolešín a Lhota u Olešnice a částečně zasahuje na území Jihomoravského kraje.
Na území se nalézá zbytek květnaté bučiny, silně pozměněné lesnickou hospodářskou činností preferující pěstování smrku ztepilého (Picea abies). Charakter reliéfu se skalními výchozy, stržemi a žleby odpovídá příslušnosti území do Vírské pahorkatiny. V podloží převládají ruly a migmatity a svory, významný vliv na druhové složení vegetace mají vložky amfibolitů a vápenců. Z půd jsou zastoupeny typické kambizemě a na vápencích rendziny. Stromové patro tvoří především smrk ztepilý (Picea abies), dále buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus). V keřovém patře jsou zastoupeny jednak zmlazující dřeviny stromového patra, tak i růže převislá (Rosa pendulina), zimolez obecný (Lonicera xylosteum), líska obecná (Corylus avellana), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), srstka angrešt (Ribes uva-crispa), svída krvavá (Cornus sanguinea) či lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Bylinnému patru místy dominuje bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) se svízelem vonným (Galium odoratum), dále zde rostou lesní traviny strdivka nící (Melica nutans), s. jednokvětá (M. uniflora), kostřava lesní (Festuca altissima) a lipnice hajní (Poa nemoralis), z bylin kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), mléčka zední (Mycelis muralis), starček Fuchsův (Senecio fuchsii) a violka lesní (Viola reichenbachiana). Ojediněle se vyskytuje i další orchidejovitá rostlina okrotice bílá (Cephalanthera damasonium).
Zdroj: www.dedictvivysociny.cz