Obec Bukov se nachází v jihovýchodní části okresu Žďár nad Sázavou. Katastrální území obce zabírá plochu 532 ha, přičemž 320 ha tvoří orná půda a 95 ha lesy.
Bukov je obcí s bohatou a pohnutou historií. Vesnice byla zřejmě založena v bukovém lese a připomíná se v roce 1285 , kdy patřila zemanu Demeterovi z Bukové, jenž držel i nedaleký hrad Lísek (Bukov, Bukovec). Demeter už tehdy pečetil křídlem, které je součástí obecního znaku, uděleného obci v r. 2001. Majitelé obce se často střídali. Od roku 1500 patřil Bukov k panství Mitrov, od 1661 přešel k panství pernštejnskému.
Památky a zajímavosti obce
Dominantou obce je filiální kostel sv. Jakuba Většího, jehož vznik se datuje do 13. století. Poslední přestavbou prošel v roce 1856. V následujícím roce začala být přestavována věž, na níž je erb Mitrovských. V gotickém presbytáři kostela jsou zazděny náhrobní kameny s erby (jeden patří Janu Radešínskému, další Petru Čížovskému) a gotické nápisy. Na kostelní věži visí tři zvony, největší o průměru 973 mm byl zhotoven v roce 1530 mistrem Matějem z Meziříčí, jenž zvon vyzdobil znakem zubří hlavu s houžví.
V Bukově byl 1. května 1608 úkladně zavražděn Petr Čížovský z Čížova a Mitrova. Událost připomíná kamenná deska v patě pomníku padlým. Na kameni je reliéf golgotského kříže. Celou plochu vyplňuje pětiřádkový nápis lomeným písmem, který zní: „LÉTA PÁNĚ 1608 VE ČTVRTEK NA SV. FILIPA A JAKUBA V TOMTO MÍSTĚ ÚKLADNĚ ZABIT JEST UROZENÝ PAN PETR ČÍŽOVSKÝ Z ČÍŽOVA A MITROVA“.
Kámen původně stával na rozcestí k hradu Mitrovu, v roce 1926 jej zazdili do pomníku. V roce 2005 byl pomník padlým přestavěn a kámen očištěn.
K obci patří stará hospoda Na Bukovské na nedalekém rozcestí. Ve štítu nese letopočet 1596.
V lese u hradu Lísku připomíná pomník tři oběti zneškodňování poválečné munice v květnu 1945.
Báječné výlety lze podniknout z Bukova ke hradu Lísku, údolím Bobrůvky k Habří a zřícenině Mitrova, k zámku Mitrov (dnes domov důchodců) nebo na vyhlídku k Milasínu.
Nedaleko se nachází zřícenina hradu Lísku. Vznikl asi v polovině 13.století a pustým je uváděn od roku 1564. Hrad stával na ostrohu nad soutokem dvou potoků východně od stejnojmenné obce. Strmé stráně na třech stranách mu poskytovaly dobrou ochranu, pouze na jižní straně ostrožna volně přechází do okolní krajiny a odtud také vedla přístupová cesta. Hradiště mělo oválný půdorys a bylo obklopeno 13 m širokým okružním příkopem a valem, jehož koruna – až 10 m silná – byla patrně chráněna palisádou a vedla tudy i přístupová cesta. V jihovýchodní části je valu, tam, kde cesta překonává před valem ležící 20 m široký šíjový příkop a poprvé se přibližuje bezprostředně k hradu, se tyčil nad příkopem válcový bergfrit o průměru 9,5 m a síle zdiva 3,7 m. Věž nevystupovala z obvodu hradeb.
Stejné románské architektonické články používala huť, jež stavěla i kláštery v Tišnově a Doubravníku. Konzervované zbytky hradu s okrouhlou věží a hlubokým příkopem představují vhodný cíl pro výlet. Vyčištěné nádvoří hradu a poměrně značné množství zdiva tu přímo lákají k návštěvě..