Obec se rozkládá 11 km jihozápadně od Bystřice n.P. v nadmořské výšce 502 m. V Dolní Rožínce se nachází historické památky o kterých veřejnost moc neví, většinou zůstávají ve stínu známých památek v okolí.
Z Dolní Rožínky a nedalekého hradu Pernštejna učinil až do roku 1945 své letní sídlo pokrokový rod pánů Mitrovských.
Pod vlivem osvícenectví vznikaly koncem 18. stol. romantické stavby na řadě míst, např. v letech 1783 - 1793 založil Jan Rudolf Černín park s templem, obeliskem a dalšími stavbami v Krásném Dvoře. Inspirací byly ve všech případech stavby ve Versailes. Koncem 18. století založil klasicistní anglický park i hrabě Jan Nepomuk Mitrovský vedle zámku v Dolní Rožínce. Několik staveb nechal vybudovat v nedalekém lese, ke kterým se od parku hvězdicovitě rozbíhaly cesty se stromořadím. Jednalo se o kapli Templ s hrobkou („Chrámek osvícenství“ v antickém slohu), o anglickou lázeň, egyptský obelisk a umělé kaskády. Na stavbu Templu bylo použito osm sloupů s egyptskými hlavicemi. Do hrobky ve spodní části byl hrabě i s chotí přechodně pochován. V lese Jivině vznikla umělá zřícenina kaple. Některé památky byly v poslední době restaurovány a jsou zpřístupněny veřejnosti. Asi šestikilometrový okruh zámeckým parkem, Templem a Jivinami je tipem na skvělou vycházku.
Nejstarší písemná zmínka o Dolní Rožínce pochází z roku 1349. Dříve nesla název Zámecká Rožínka. V letech 1503 – 1589 byla majetkem pánů z Pernštejna a v roce 1731 připadla rodu Mitrovských. Koncem 16. století byl na místě zdejší tvrze vybudován renezanční zámek, jenž byl v letech 1781 – 1799 klasicistně přestavěn. Roku 1808 zámek vyhořel, ale byl znovu vystavěn do dnešní podoby. Stavbě dominuje barokní vížka s cibulí a rodové heslo Mitrovských v průčelí do parku („Věčný, protože čistý“). Jako letní sídlo sloužil zámek Mitrovským do roku 1945. Z přilehlých hospodářských budov zaujme mohutná sýpka, dnes Strašidelný zámek DRAXMOOR.
V roce 1954 se začalo v okolí Dolní Rožínky s geologickým průzkumem a za dva roky zde bylo nalezeno jedno z největších uranových ložisek, ze kterého se pak vytěžilo více než 19 milionů tun uranové rudy. Těžba probíhala na ložisku Rožná (dlouhé 7 km, široké 0,8 km a přes 1 000 m hluboké). V roce 1957 na něm byl otevřen důl Rožná I (KHB), od roku1959 Rožná II (Jasan - samostatně od roku 1963) a od roku 1962 Rožná III, který se stala nejhlubší šachtou na Moravě. Celkem se zatím z ložiska Rožná vytěžilo 19 milionů tun uranové rudy. Symbolický poslední vozík s rudou vyjel z dolu 27. 4. 2017.
Znak Dolní Rožínky má ve stříbrném štítě červený kůl se třemi zlatými plameny provázený heraldicky vpravo nahoře černými zkříženými ostrvemi a vlevo nahoře černými hornickými kladívky.
Návesnímu rybníku dominuje ostrůvek s opravenou sochou sv. Jana Nepomuckého. Před přírodním koupalištěm „Lom“ (příjemné koupání v průzračně čisté vodě v zatopeném vápencovém lomu) stojí pěkný železný kříž z roku 1857. K dispozici jsou tu tenisové kurty a fotbalové hřiště, k občerstvení lze využít Zámeckou restauraci.
V Dolní Rožínce působili moravský historiograf a zemský archivář Antonín Boček (1802-1847), odborník na mechy a lišejníky Filip Kovář (1863-1925), regionální spisovatel Josef Votava (1851-1940) či mistr světa v muškaření Tomáš Starýchfojtů. Zdejší tenista Ferenc Maršálek patřil ve 30. letech 20. století k nejlepším hráčům na Moravě. V hájence u Dolní Rožínky se narodil statečný odbojář Vincenc Koutník (1911 - 2007), nositel Medaile Za hrdinství.
Národopisné soubory Rožínka a Groš získaly po 30 letech činnosti ocenění Nositel tradic Bystřicka 2013.
Částí Dolní Rožínky je Horní Rozsíčka, kde po bývalé tvrzi s dvorem zůstal název Hradisko. U Horní Rozsíčky došlo 21. 12. 1620 k památné bitce mezi Poláky a místním obyvatelstvem, při níž zahynulo na 70 osob.