Vesnička Rodkov leží v průměrné výšce 520 metrů nad mořem, spadá do okresu Žďár nad Sázavou a náleží pod Kraj Vysočina. Z turistického a geografického hlediska patří do širší oblasti Českomoravské Vysočiny.
Název snad pochází od osobního jména Rodek, v místní tradici však přetrhává názor, že zde dříve řemeslnící vyráběli hrotky a ves se původně jmenovala Hrotkov. Obec náležela doubravnickému klášteru a z roku 1436 pochází stížnost abatyše Elišky na pernštejnského purkrabího Vaňka, který Rodkov neoprávněně držel. Protože však klášter vzápětí zanikl, přešla ves k bystřickému zboží pánů z Pernštejna.
V roce 1671 se v Rodkově připomíná panský pivovar a tvrz, po níž zřejmě zůstal název trati Na Hradisku. Jiný název, Vinohrádek, má připomínat nejsevernější vinohrad doubravnického kláštera. V obci stával i mlýn. Stavebně se zachovala renezanční tvrz založená v letech 1609 - 1612.
Památky a zajímavosti obce
V roce 1844 měla obec 40 domů a 281 obyvatel, v roce 1900 45 domů a 244 obyvatel, v roce 2000 24 trvale obydlených domů a 95 obyvatel. V roce 1960 se stal Rodkov osadou obce Dolní Rožínka, od roku 1992 je opět samostatnou obcí.
Obecní pečetí byla pečeť zlatkovské rychty z roku 1689. Počátkem roku 1997 dostal Rodkov za znak modrý štít se stříbrným hrotem a zeleným lipovým listem.
Jednotřídní škola byla v obci patrně od roku 1860, zanikla v šedesátých letech minulého století pro nedostatek žáků. V osmdesátých letech byla přestavěna na kulturní dům, dnes je tu i sídlo obecního úřadu.
V blízkosti obce stoupá k Bystřici trať Tišnovka (zprovozněna 1905, stoupání až 23%) a v jižní části katastru úpravna uranové rudy Diamo (1968).
Za německé okupace zahynuli František Štěrba (1884), jeho dcera Milada (1922) i snacha Božena (1922) v Mauthausenu. Během združstevňování byl zatčen rodkovský statkář Raimund Musil (1898 - 1952) a jeho přítel Karel Vilím (1896 - 1955), statek byl rozkraden. Musil zemřel ve vězení a Vilím několik týdnů po propuštění.
Vedle silnice k Bystřici stojí od roku 1885 litinový kříž původně i s litinovou mříží mezi dvěma mohutnými lípami, které, bohužel, musely být z důvodu špatného stavu odstraněny. Menší litinový kříž mezi lípami stojí na hranici katastru vedle původní cesty do Zlatkova. Velký žulový kříž pak stojí u silnice k Diamu. Původně tudy vedla cesta na hřbitov do farního kostela v Rožné a u kříže bylo poslední zastavení pohřbu v obci. Od roku 1967 (počátek výstavby Diama) zde skončily pohřby s koňským povozem.
V roce 1928 k desátému výročí vzniku republiky byl na návsi postaven pomník mužům padlým v první světové válce. V padesátých letech byl pomník vyvrácen a zahrnut do požární nádrže na toku Nedvědičky, která protéká obcí. V roce 1993 byl při odbahňování nádrže nalezen, vytažen z nádrže, vyčištěn a bylo rozhodnuto o jeho novém postavení. Nalezla se původní deska se jmény padlých z 1. světové války, byla připojena nová deska s 6 jmény obětí 2. světové války a další deska se dvěma jmény obětí komunistického režimu. Slavnostní odhalení a posvěcení pomníku proběhlo v roce 1994 při příležitosti stého výročí založení hasičského sboru v obci. V té době to byl asi první pomník obětem válek a totalitních režimů v ČR.
Hasičský sbor vlastní historickou ruční stříkačku taženou koňmi, se kterou se účastní různých oslav v okolí. Původní hasičská zbrojnice byla pro špatný stav zbourána a svépomocí znovu postavena v roce 1984. Na zbrojnici je ve zvoničce zavěšen zvonek s reliéfem svatého Floriána, který slouží jako umíráček.