Ponořte se do literatury nejlepších Bystřických autorů:
Anton
ín Boček
První moravský zemský archivář a historiograf.
Antonín Boček (1802 Bystřice – 1847 Brno) proslul především vydáním moravského diplomatáře (Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae), v němž shromáždil a otiskl stovky listin majících vztah k historii Moravy. Autor pěti svazků tohoto moravského diplomatáře (1836–1850) napsal i Rodopis pánů z Pernštejna (1826) a mimo jiné i první historickou práci o Bystřici (Pikarti v Bystřici, 1826). V Bystřici je pochován od roku 1906. V roce 2007 proběhla v jeho rodišti historická konference Život a dílo prof. Antonína Bočka. Tehdy vyšel i stejnojmenný sborník, kde se o této osobnosti dočtete více.
František Dědek
Děkan a biskupský vikář, autor kalendářových povídek i odborných pojednání.
František Dědek (1821 Bystřice – 1874 Polná) publikoval povídky pod pseudonymem Strýček Pravdomil v kalendářích Koleda a Moravan, ale i v Květech, Hlasu a dalších časopisech. Vydal spis Poutní místo Zelená hora s chrámem sv. Jana Nepomuckého blíž města Žďáru (poprvé 1863).
Tomáš Bernard Ignác Jelínek
Mistr filozofie a bakalář teologie pražské univerzity.
Tomáš Bernard Ignác Jelínek (1640 Bystřice – 1687 Dačice), ve své době uznávaný a vysoce ceněný autor sbírky kázání a latinských veršů. Jako vlastenec psal i zajímavé epigramy.
Jan Kozák
Autor četných učebnic, učil i v Bystřici.
Jan Kozák (1860 Lísek – 1934 Čáslav) v letech 1902–1921 působil v Ubušíně, kde má na bývalé budově pamětní desku od Julia Pelikána. Kozák psal učebnice matematiky a třemi kapitolami přispěl do Nečasova průvodce Vysočinou (povodí Svratky a Fryšávky). Traduje se o něm, že zavedl nulu jako číslo (navázal na Ant. Kunze).
Gustav Pfleger Moravský
Významný spisovatel Bystřicka.
Gustav Pfleger Moravský (1833 Karasín – 1975 Praha) byl pokřtěn v Bystřici jako Gustav Jan Panteleon Pfleger. Otec Matyáš byl dán jako nadlesní předčasně do penze pro nepřízeň vrchnosti a od té doby bydlela rodina v Bystřici na rynku v Panském domě čp. 11. Žili zde skoro celé tři roky až do požáru v roku 1841. Pak šli do Vojetína a na Skalský Dvůr.
Pfleger tvořil především dramata a romány, do nichž vnáší jako první autor i sociální náměty. Román Z malého světa je první českou sociální prózou, Pfleger v něm líčí i první dělnickou vzpouru z roku 1844. Osmnáct jeho básní zhudebnil v roce 1865 Antonín Dvořák, bustu mu zhotovil zdarma mladý Josef Václav Myslbek na popud Nerudy (odkoupil ji spolek Věnava a spatříte ji v bystřickém muzeu) a Pflegrova díla si vážil jeho spolužák Jan Neruda i básník Svatopluk Čech. Za nejlepší Pflegrovu práci označuje kritika právě román z dělnického prostředí Z malého světa (1864), který snesl i soudobá světová měřítka. Známé jsou i jeho básnické sbírky Dumky (1857) a Cypřiše (1861) a romány Ztracený život (1863) a Paní fabrikantová (1873).
Josef Věromír Pleva
Spisovatel, autor oblíbených knih pro mládež.
Josef Věromír Pleva (1899 Svratka – 1985 Brno) v květnu 1926 nastoupil v Karasíně jako učitel a bydlel tam v obnovené myslivně. V roce 1927 zde napsal svůj první román Eskorta (vyšel 1929). V Karasíně napsal i první pasáže Malého Bobše (první vydání vyšlo 1931–1934).
Jaroslav Svitavský
Učitel, autor veršů, fejetonů.
Jaroslav Svitavský (1892 Bystřice – 1968 Luhačovice) napsal i romány Padlí andělé (knižně 1946), Ryčka, brněnská fabrička (časopisecky) a Paní Padoušková (rukopis) či Zrání (rukopisný román o životě T. Jurena).
Karel Šmídek
Kněz, filozof a pedagog, pisatel.
Karel Šmídek (1818 Bystřice – 1878 Brno) článkem Literární ruch na Moravě v novější době (ČMM 1870) se stal vlastně zakladatelem literární historie na Moravě. Z jeho dalších prací jmenujme díla Cesta konaná v roce 1843, Věda, národnost a církev (1847) a O rozkolu literárním na Slovensku (1860). Část Šmídkova díla zůstala v rukopise. Jeho Paměti ukazují na bohaté názorové prostředí starobrněnského kláštera, přinášejí velmi mnoho informací o Klácelovi, Mendlovi a dalších.
Karel Šmídek
Učitel, ředitel učitelských ústavů a pedagogický spisovatel.
Karel Šmídek (1834 Bystřice – 1921 Brno). Výrazná kulturní osobnost, jež silně ovlivnila posluchače rozsáhlými znalostmi z historie a pedagogiky. Jeho práce sloužily jako učebnice českých učitelských ústavů na Moravě. Zásadní je jeho kniha Pedagogický význam Babičky B. Němcové. Dále Císařovna Marie Terezie (1875), Obecná pedagogika pro ústavy učitelské (1893) ad.