Barokní fara z 2. poloviny 18. století se řadí svým původem k nejstarším objektům v obci.
Na fasádě nad dveřmi je umístěn reliéfní erb, který patřil hrabatům ze Stockhamru, ti byli vrchností pernštejnského panství od počátku 18. století.
Zdejší lokalita byla kolonizována již od 13. století, první písemné zmínky o Štěpánovu jsou uvedeny v listině datované rokem 1285. Zdejší oblast byla cenná zejména díky bohatým ložiskům nerostných rud, první těžba započala již ve 14. století. Díky postupnému rozvoji, modernizaci a stavbě nových železáren mohlo městečko nabídnout pracovní místa pro většinu obyvatel. Ozdobné mříže a různé křížky ze zdejších hutí zdobí nejen obec ale i celé okolí. Například před farou stojí kříž z roku 1761, který byl v místní železárně odlit při příležitosti otevření nové vysoké pece. Vlastnictví pernštejnského panství bylo v letech 1710-1798 v držení pánů ze Stockhamru. Kořeny tohoto rodu musíme hledat v rakouských zemích. František ze Stockhamru byl rakouským vládním radou, který byl v roce 1701 povýšen na rytíře. Jeho syn Pavel byl již titulován jako svobodný pán, další v generaci byl Josef, který měl velmi významnou funkci u císařského dvora jako vrchní číšník, za jeho služby ho císař odměnil v roce 1777, kdy mu udělil titul hraběte. Rychlý vzestup poměrně mladé šlechtické rodiny měl ovšem také rychlý pád. Josef se ke konci svého života již potýkal se značným zadlužením. S jeho smrtí v roce 1798 vymřel rod po meči a panství přešlo do držení přiženěných pánů z Mannsperka. Farní jednopatrová budova stojí na obdélném půdorysu. Její architektonické pojetí i dochované dispoziční řešení z ní činí velmi hodnotnou a zajímavou stavbu. Průčelí domu je rozčleněno kordonovou římsou, vrchní patro zdobí lesénové rámy. V přízemí jsou lesénové rámy doplněny o plastickou rustikální bosáž v nárožích a kolem hlavního vchodu, ve vrcholu oken jsou masivní klenáky. Je kryta mansardovou střechou. Ze západní strany přiléhají k objektu hospodářské budovy. Fara prošla v první polovině 90. let 20. století generální opravou.
zdroj: www.dedictvivysociny.cz