Roubený obytný domek se samostatně stojící dřevěnou a pilířovou stodolou je příkladem uzavřené dispozice statku s drobným hospodářským zázemím.
Lichoběžníkový štít chaloupky je pobit dřevěnými fošnami a latěmi zdobně skládanými do čtyř polí, kdy horní dvě pole jsou kladena rovnoběžně s rovinou střešní plochy a dolní dvě pak směřují kolmo "klasovitě" proti rovině střechy, a vytváří tak podobu kosočtverce. Štít je zakončen ve spodní straně podlomenicí, ve vrcholu přechází do drobné valbičky.
Obytná část usedlosti je tvořena přízemním domkem obdélného půdorysu, který je plně podsklepený a stojí na kamenné podezdívce. Stěny domu jsou roubené, původně byly líčené vápnem, to zajišťovalo zejména ochranu dřeva před nepříznivými klimatickými podmínkami a proti škůdcům. V současnosti jsou bíle olíčeny pouze spáry mezi jednotlivými trámy. Oproti zápraží domu stojí dvě stodoly. První dřevěná je vystavěna na kamenné podezdívce ze svisle kladených prken, na ni bezprostředně navazuje druhá tzv. pilířová stodola, kterou tvoří dva masivní zděné omítané pilíře mezi kterými je prostor vyplněn vodorovně kladenými prkny. Právě druhá zmiňovaná je přechodnou formou mezi roubenou a celozděnou stodolou, byla užívána od konce 18. století, její rozmach však přišel po roce 1845, kdy byl vydán zákaz stavět celodřevěné stavby. V těchto hospodářských objektech byly původně umístěny chlévy, kurníky a statkář zde měl umístěny potřebné věci, sklizeň, seno. Chlévy měly i pro malé hospodáře velký význam, nejprve byly stavěny jako součást jednoho stavení, tzv. chlévní typ domu, kdy prostory pro dobytek i světnice k bydlení byly přístupné z jedné chodby a hospodář tak nemusel v zimě chodit ven, později, zejména z hygienických důvodů, byly stavěny samostatně. Pro většinu statkářů byl dobytek a drůbež nejdůležitějším zdrojem k zajištění obživy pro svou rodinu. S těmito prostory jsou proto také spojeny různé zvyky, které měly odhánět "zlé duchy", do chlévů se tak například zastrkávaly svěcené kočičky.
zdroj: www.dedictvivysociny.cz