Jihozápadní okraj obce Ubušínek uzavírá rozlehlá usedlost lidového charakteru.
Obec Ubušínek vznikla při kolonizaci zdejší oblasti ve 14. století. Ves byla často nazývána dle vedlejší větší osady „Malý Ubušín“. Díky jedinečně dochovaným stavbám lidové architektury, které se v obci vyskytují ve větší míře, zde byla v roce 1995 vyhlášena vesnická památková zóna. Tradiční chaloupky zde doplňují atypické srostlice obytných domů s do patra vystavěnými sýpkami. Stěny venkovské usedlosti č. p. 8 jsou líčeny bílým vápenným nátěrem. Tento postup se na Českomoravské vrchovině rozšířil zejména ve spojitosti s protipožárními nařízeními z konce 18. a počátku 19. století, kdy byla omezována stavba domů ze spalných materiálů: bílý nátěr tak alespoň částečně připodobnil objekt zděným omítaným domům. Vápenný nátěr navíc chránil dřevěné části před drsnými klimatickými podmínkami i škůdci. Líčení se obnovovalo velmi často, zejména před významnými svátky a událostmi, jakými byly například Velikonoce. Hlavní stavení usedlosti je typem tzv. smíšené komorovo-chlévní dispozice domu, kdy středem objektu vedla rozlehlá chodba, ze které byly přístupné světnice i komora s uskladněnými potravinami a chlévy. Hospodář tak měl všechny důležité věci pod jednou střechou, což bylo vítané zejména v zimních měsících, kdy okolí domu zahalily peřiny hlubokého sněhu.
Hlavní křídlo je rozděleno rozlehlou síní, do které vede z podélné severní strany domu vstup zdobený štukovými plastickými sloupy s profilací. Obytná část je roubená, přiléhající hospodářské zázemí je zděné z vnější strany s naznačenými rámy a záklenky slepých oken. K hlavní hmotě stavení přiléhají další, menší hospodářské části s kurníky, chlévy, ovčínem, kolnami a roubenou stodolou, společně svírají čtyřbokou dispozici dvora.
zdroj: www.dedictvivysociny.cz