Chlum-Korouhvice leží v překrásné, romantické krajině 1 km nad Vírskou přehradou, která poznamenala život obyvatel obce a to zejména části Korouhvice.
Vítejte v obci, jejíž jednu část, Korouhvici, poznamenalo budování Vírské přehrady. Tehdy byla Korouhvice zbourána a v roce 1958 došlo k jejímu zatopení. Obyvatelé se vystěhovali nejvíce do Litobratřic u Znojma, ale i jinam, pouze pět vlastníků si postavilo nové domky nad přehradou v Korouhvici. Tato část obce je však poznamenána ochranným pásmem Vírské přehrady. V Chlumu i v Korouhvici si přijdou na své především milovníci romantické a rázovité krajiny. Obě vsi jsou v roce 1349 jmenovány mezi zbožím, na němž nechala Klára, manželka Vznaty z Tasova, zapsat úrok svým dětem. Brzy pak připadly pánům z Pernštejna a ve druhé polovině 16. století přešly ke zboží kunštátskému. V polovině 14. století se píše po Chlumu drobná šlechta a v roce 1596 zde byla zmíněna rychta. Pečetilo se však pečetí Víru.Korouhvice zase požívala pečeť Polomi, od roku 1850 měla na vlastní pečeti dva zkřížené prapory s iniciálami F a I. Od roku 1850 náležely obě části k obci Polom, v roce 1912 došlo k jejich vyčlenění a ke vzniku obce Chlum-Korouhvice (název schválen 1.6.1914).
Památky a zajímavosti obce
V době sloučení měl Chlum 17 domů a 112 obyvatel, Korouhvice 23 domů a 160 obyvatel. Až do zatopení zde býval i mlýn. Poddaní Chlumu platili v roce 1750 vrchnosti o sv. Jiří 4 zl. sedm a půl kr. a o sv. Václavě totéž. Předli 35liber lnu a dávali 12 měr ovsa. Šest sedláků robotovalo týdně 3 dny se dvěma koňmi a čtvrt roku dvojnásob. Poddaní z Korouhvice platili v roce 1750 vrchnosti o sv. Jiří 2 zl. 40 kr. a o sv. Václavě 2 zl. 54 kr., předli 37 liber lnu a dávali 21 měr ovsa. Šest sedláků robotovalo týdně 3 dny se dvěma koňmi a čtvrt roku týdně ještě 3 dny pěšky jednou osobou. Jeden podsedník týdně pěšky 3 dny a čtvrt roku týdně 6 dní. Dva chalupníci týdně 2 dny a čtvrt roku týdně 4 dny.
Dvě zdejší tratě nesou označení V Kostele a U Kostela. Pověst tvrdí, že se tu stavěl kostel společně se stavbou ve Vítochově. Co však za den v Chlumu vystavěli, to v noci zmizelo a zrovna tolik přibylo na kostele ve Vítochově. Po vyhlášení tolerančního patentu přešla většina Chlumu i Korouhvice k evangelickému vyznání.
V Korouhvici se můžete kochat přehradní zátokou, v Chlumu zase stojí chráněná lípa. Zdejší poklad starých mincí je uložen v bystřickém muzeu. Přírodní památka „Javorův kopec“ představuje fragment prameništních luk s typickou květenou a zvláště chráněným druhem vstavače.
Nedaleko Chlumu byla vybudována rozhledna Horní les, kam zájemce zavede značená turistická stezka. U Horního lesa (774 m) sbíral inspiraci malíř Vlado Burian (1923). Nádherné výhledy odtud směřují nejen do údolí Svratky, ale i na opačnou stranu do údolí Svitavy, zvláště ke hradu Svojanovu.